Combined ShapeSlice 1Slice 1Fill 9icon-phone

Jak vyřešíte zlomený stěžeň?

7. 9. 2015

Jak vyřešíte zlomený stěžeň?

Na konci července jsme vyrazili do Řecka, kde jsme na třech plachetnicích chtěli společně poznávat krásy Kyklad. Lodě jsme měli půjčené od renomované společnosti Yachtcharter. Lodě jsme si přebírali v přístavu Lavrion, asi 40 km východně od Atén. Loď, na kterou jsem se nalodil se svou posádkou, si pro sebe osobně označuji jako majitelskou.

Pavel Janeček

Byl to Atlantik 49, 8 let stará jachta, kterou nám předával osobně majitel. Šířkou postelí, nebo pohodlím v salónu sice nemůže konkurovat novým modelům plachetnic, na interiéru bylo vidět určité opotřebení a snahy majitele o různá dodatečná vylepšení, ale vše fungovalo,tak jak má, takže přejímka proběhla dobře. Na palubě kontroluji, kromě jiných věcí, také plachty a takeláž. Plachty byly asi rok staré a napnutí vantů a stěhů se zdálo v pořádku. Nikde žádné stopy opotřebování nebo poškození. A tak jsme vypluli. Už od začátku se ukázalo, že jachta má dobré plavební vlastnosti  pod plachtami a navíc velmi dobře sladěný lodní šroub s motorem. Plout 6 uzlů na motor, který si bublá pod 1000 otáček, nadchl i mne. Také se nám to hodilo, protože Meltemi si dávalo na čas a rozfoukalo se více až po 3 dnech, když jsme byli u Mykonosu. Další dny ale už zase sláblo, a tak naše plavba probíhala stylem chvíli plachty chvíli motor.

Ve středu večer jsme připluli na ostrov Sifnos do přístavu Faros. Ve čvrtek ráno jsem plánoval plavbu okolo ostrova Serifos směren na Kithnos. Předpověď počasí beru z více zdrojů, a tak jsem jí měl z VHF, internetu a osobního pozorování. Mělo foukat Metlemi zpočátku 3 Bf, později odpoledne 4 - 5 Bf a tomu odpovídal i vítr při vyplutí. Asi v půl jedenácté jsme minuli jížní mys Sifnosu a stočili se na severozápad. Dosud jsem plul na zadoboční vítr pouze na plnou genu, ale po obratu bylo třeba víc stoupat, a tak jsem přidal i hlavní plachtu s prvním refem. Vím, že na závětrné straně ostrovů vítr občas zesílí, tak jsem nechtěl riskovat s příliš velkými plachtami. Vítr byl pořád okolo 3 Bf, občas přišel poryv 4 Bf. Asi míli od ostrova bylo pásmo bezvětří. Vrátili jsme se k ostrovu a pokračovali podél břehu. Byl to nádherný jachting, loď plula v mírném náklonu 5 - 10 stupňů na klidné hladině a na palubě se rozhodovalo o dopolední kávě.

Najednou se ozvala rána. V první chvíli jsem si myslel, že jsme roztrhli plachtu, ale než jsem stačil vyhlédnout z poza bimini, spadl nám vrchol stěžně na levou stranu. Slyšel jsem o nehodách se zlomeným stěžněm, na kurzech jachtingu se tento případ teoreticky probírá a taky při přebírce lodi vždy odškrtávám na seznamu položku nůžky na střihání vantů, ale dosud to pro mne byla pouhá teorie.

Už jsem se viděl, jak odstřihávám vanty, a pouštím ke dnu stěžeň bubnující o bok lodi.
Hned ale nastoupil reálný pohled na věc.

Protože posádka byla v okamžiku nehody v kokpitu nebo uvnitř lodi a vrchol stěžně dopadl do vody asi v 2/3 lodi délky, obešla se celá událost bez zranění, když nepočítám pořádné leknutí. Stěžeň se zlomil v místě spodního sálingu a zůstal viset na lanech vedených uvnitř stěžně. Pravý střední vant byl vytržený z paluby. Lišta rolfoku byla ohnutá a dvakrát zlomená. Kotevní světlo na vrcholu stěžně bylo v tuto chvíli asi 4 metry pod hladinou. Zbytek stěžně byl v patce nakloněn dopředu. Lišta na rolování hlavní plachty byla zlomená a hlavní plachta roztržená. Na první pohled byla situace dost špatná.

Zlomený stěžeň

Paluba

Zakázal jsem pohyb pod zlomeným stěžněm. Nejdříve jsme pomocí lan uchytili vrchol stěžně k vinšně na genu s tím, že v případě zhoršení situace lano snadno povolíme. Současně jsme zajišťovali spodní díl stěžně proti pádu. Protože loď stála bočně na vlny a začala se rozhoupávat, rozhodli jsme se pomalu doplout se stěžněm ve vodě do asi 1/2 míle vzdálené zátoky Vathi. Stáhnul jsem lanem pod vodou všechny vanty a plachtu ke stěžni, aby se nedostaly do šroubu, připevnili jsme vše, co se dalo, na palubě, a skoro na volnoběh se sunuli k zátoce.

Naše připlutí do zátoky vyvolalo rozruch na vodě i na břehu jako dosud žádné. Ani hejno panáčkujících delfínů by nás nepřekonalo. Čluny se sjížděly ze všech stran, foťáky cvakaly, kamery běžěly. Někdo chtěl pomoci, další byl jen zvědavý. Situaci jsme už měli zcela pod kontrolou. Zavolal jsem majiteli lodě a charterové firmě, přes kterou jsme měli loď pronajatou. Oznámil jsem nehodu a čekal na další pokyny. Nakonec jsme se dohodli, že pokud nebyl nikdo zraněn a jsme schopni dopravit loď do Lavria, nemusíme sepisovat protokol na Sifnosu. Máme vše nafotit pro pojišťovnu a pak zabezpečit.

Zakotvil jsem blízko břehu na malé hloubce pro případ, že by nám něco spadlo do vody. Opatrně jsme dotáhli vrchol stěžně asi metr pod hladinu. Poté jsme střídavým potápěním odmontovali genu a lištu rolfoku, aby bylo možno vytáhnout stěžeň na palubu. Velký problém byl v místě zlomu. Lana, na kterých stěžeň visel, se zakousla do hran spodku stěžně, nešla povolit a nebylo tak možné dostat stěžeň na palubu. Pokus o vyšplhání po stěžni byl neúspěšný. Nakonec mne napadlo použít spinakrový peň jako šikmou vzpěru od přídě, a po ní vylézt k místu zlomu. Tady jsme střídavě povolovali lana držící stěžeň, a tak jsme ho postupně dostali na palubu. Po konečném zajištění všech částí takeláže jsme už jako motorová jachta vyrazili k Lavrionu. Pluli jsme pomalu s maximální opatrností. Jako naschvál se rozfoukal vítr a nám nezbylo než sledovat, jak si ostatní užívají krásného jachtingu. Kolem půlnoci jsem zastavil na Kithnosu, ať si posádka odpočine. Do Lavria jsme dopluli v pátek odpoledne.

Při zajišťování stěžně jsme pátrali po příčině nehody. Poučeni z četných kriminálních seriálů, které běží na našich komerčních televizích, jsme zvolili přísně vědecké metody. Začátek problému byl jasný, pravý střední vant se vytrhl z uchycení v palubě. Našly jsme 2 šrouby, které vant držely. Zatímco jeden byl čerstvě zlomen, u druhého byl zlom už starší. Minimálně tento šroub byl zlomen už dříve. Vant drželo méně šroubů a tak neměl dostatečnou pevnost.

Pata stěžně

Jednání se zástupcem charterové firmy a majitelem lodi po připlutí mne velice mile překvapilo, přestože jsme jim určitě způsobili spoustu starostí. Sepsali jsme protokol o nehodě a opět se vše nafotilo. Poukázali jsme na přetržené šrouby s tím, že dle našeho názoru se jednalo o technickou závadu. Řekové to uznali a vrátili nám kauci. Velice se omlouvali za tuto nepříjemnost.

S majitelem jsem se dohodl, že mu ještě loď dopravíme do jejího domovského přístavu v Aténách a protože nám letadlo letělo až v pondělí, mohli jsme na ní přespat. Když si vzpomenu na jednání některých charterových firem v Chorvatsku, velice oceňuji korektní přístup řecké společnosti a majitele lodi. Předpokládal jsem, že budu muset zkontaktovat firmu Yachtcharter, která pronájem zprostředkovala, ale její asistence nakonec vůbec nebyla nutná.

Na závěr bych si dovolil malé zamyšlení o takeláži. Je jasné, že u starších lodí dochází i přes výbornou údržbu k postupnému opotřebení materiálu. Ze zkušeností vím, že při přípravě na sezonu se kontroluje napnutí vantů, ale už ne tolik šrouby držící vanty. Po několika letech provozu se mění plachty. V silném větru je to většinou plachta, co první povolí, tady ale nastala situace, kdy najednou plachta nebyla tím nejslabším článkem takeláže. Skiperům na starších lodích bych radil brát ohled na celkový stav takeláže a refovat raději dříve. Nemuseli by mít takové štěstí v neštěstí jako my.

Pro moji posádku to výsledně bylo velké dobrodružství s dobrým koncem. Podařilo se nám díky malým vlnám zachránit zbytky stěžně a loď bezpečně dopravit zpátky do přístavu.


Poučení

Zkušený kapitán si poradí i se situacemi, které zdaleka nejsou standardní, ale pro začínajícího kapitána by se z takovéto situace mohl vyvinout i hodně dramatický scénář. My jsme měli velké štěstí, že v době nehody nikdo nebyl na palubě v místě pádu stěžně. Je logické, že čím je loď starší, tím je větší pravděpodobnost nějaké poruchy či nehody, nežli u lodi nové. Proto bych všem začínajícím kapitánům doporučil, aby při výběru lodi k pronájmu hleděli víc na stáří lodi nežli na její cenu. Vždyť co znamená rozdíl pár set eur v ceně pronájmu v porovnání se zkaženou dovolenou vlivem nějaké poruchy, se kterou si kapitán ani posádka neporadí.

Pavel Janeček

Sledujte nás