Combined ShapeSlice 1Slice 1Fill 9icon-phone

Perličky z jachtingu v Chorvatsku - 4. díl

16. 9. 2015

Perličky z jachtingu v Chorvatsku - 4. díl

Přečtěte si také první, druhý a třetí díl.


5. příběh: „Hoďte to lano do vody!"

Jiří Zindulka

Slunce se blíží k západu, červánky se zrcadlí v téměř rovné mořské hladině a naše loď krájí přídí hladinu jako nůž máslo. Brázda za lodí je jediné, co narušuje dokonalou harmonii mořské hladiny. Pomalu plujeme k cíli dnešní plavby na ostrov Ravni Žakan. Chceme tu zůstat na noc a ráno, až většina plachetnic odpluje, ještě nacvičit nějaké přistávací manévry. Blížíme se k molu v přístavu před největší kornatskou restaurací. Posádka už takovéto jednoduché manévry, jako je přistání přídí na mooringové lano a zádí na molo zvládá sama, a tak nic neříkám a akorát přihlížím.

Vidím na molu muže s trikem Kornatského národního parku. Ten nás hned po přistání zkásne za stání v rezervaci. Pomalu couváme na poslední volné místo mezi dvě lodě a v tom si všimnu, že muž na molu bere mooringové lano a zvedá ho napříč přes volné místo. Křičím na něj, ať ho hodí do vody. On nic a s úsměvem nám ho dál drží.

Říkám kormidelníkovi, ať si přibrzdí loď a couvá velmi pomalu. Až bude u mola, nesmí zařadit, jinak si mooringové lano namotáme do šroubu. Tak šikovně nám ho strážce parku podává. Dojíždíme na molo, loď se pomalu opírá záďovým fendrem o molo, přivazujeme mooring a zadní vázací lana a já skáču na molo. Zastavuji se u strážce parku, který nám tak pěkně pomohl s mooringovým lanem a říkám mu, že nám lano špatně podal. On říká, že nám ho rozhodně podal dobře. Jelikož anglicky mluví dobře, těším se na zajímavou diskuzi.

Opět opakuji, že lano tak, jak nám ho podal, nám jde pod kormidlo a při zařazení namotáme lano na lodní šroub. Ukazuji mu, jak lano jde a on odpovídá, že pokud bude potřeba, že zavolá potápěče. Na to už nic neříkám a skáču do vody. Potápím se k lodnímu šroubu. Lano už leží na lodním hřídeli a první otočkou šroubu bychom ho namotali. Sundávám lano ze šroubu, podvlékám lano pod kýlem z druhé strany a vynořuji se s ním na druhé straně přídi. Posádka si odebírá lano a převazuje ho na druhý bok. Vylézám z vody, vracím se na molo a říkám, že potápěč není potřeba a že lano bylo špatně.Teď už je to v pořádku.

Strážce rezervace již nic nenamítá a ptá se, kolik nás je na lodi. Odpovídám, že dva. Nechápavě kouká na palubu, kde nás je pět a říká, že vidí tři. Zkouším nás spočítat a překvapeně docházím ke stejnému počtu jako on. Máme zaplatit 150 HRK (50 HRK/osobu) za vstup do národního parku. Jdu na loď pro peníze, vracím se se 100 HRK a dávám mu je. Opět nechápavě kouká, pak bere, dává nám 2 lístky a odchází. První Chorvat, který uznal, že neměl pravdu a udělal něco špatně.  

Mé příběhy podobného ražení by mohly pokračovat ještě dlouho. Přeci jen jsem na Jadranu již strávil hodně času. Nyní je řada na Vás. Podělte se s námi o Vaše zkušenosti.

Sledujte nás