Combined ShapeSlice 1Slice 1Fill 9icon-phone

Přečtěte si článek našeho kapitána o jachtingu ve Finsku a na Alandách

25. 2. 2016

Přečtěte si článek našeho kapitána o jachtingu ve Finsku a na Alandách

Občas slyším od kolegů jachtařů otázky typu „Proč vlastně jezdíš na Balt do Švédska a Finska?“

Je tam zima, je tam moc mělko a hodně šutrů, nedá se tam pořádně na jachtě zapařit. Ano, to je pravda, a právě proto tam jezdím.

Středomořské teploty vody opravdu na severu nečekejte, zato slunce si v létě užijete víc než dost, takže opalovací krém a pořádné sluneční brýle jsou podmínkou. Změny počasí zde probíhají rychle a s jednou předpovědí nevystačíte déle než pár hodin. Alkohol je ve Finsku drahý, navíc na ostrovech málo dostupný. Pro jachtaře to je asi jen dobře, protože si nedokážu představit, že by zde posádka v náladě uplula více než pár stovek metrů. Pojem chlastá jako Fin nebo Švéd spíše popisuje chování místních na trajektech z Estonska. Třeba tak jen zahánějí depku, když pomyslí na množství šutrů ve zdejších vodách. Šutry, šutry, šutry, někde je jich tolik, že začínáte mít dobrou představu, jak asi vypadá nekonečno. Zdejší polosladká voda si navíc ráda hraje s hloubkoměrem, a když na jaře pokryje hladinu vrstva pylu, máte o zábavu postaráno.

Pokud chcete někam doplout, nezbývá než plout vyznačenými plavebními drahami. Znaky, další lahůdka, občas si připadáte jako na slalomové trati. Hodně se zde jezdí na náměrníky, které jsou přesnější než GPS s mapou. Uhnout z náměrné linie se často nevyplatí. Místní mariny a gasthamny jsou malé a často jen s krátkým molem pro 5 – 15 lodí. Elektřina? Občas. Voda? Málo. Sauna? Skoro vždy. Recepce? Občas jen schránka s nápisem: „Pokud jste byli spokojeni, vhoďte 5 -10 Eur. Děkujeme.“ Finové a Alanďané mají drsné moře v krvi a na vztazích mezi jachtaři je to znát. Ruší vás v Chorvatsku v noci Němečtí sousedi v náladě na vedlejší lodi? Tady jste pro ně kolegové, jejichž soukromí v noci je třeba respektovat nebo za to může ten drahý alkohol?

Moře ve Finsku má různé podoby. Blízko u pevniny jsou ostrovy velké s úzkými úžinami, směrem k volnému moři jsou ostrovy menší, přibývá kamenů, až nakonec jsou už jen šutroviště s malými ostrůvky, na kterých jsou rybářské domky. Najdete zde ale i ostrov tvořený jen samým pískem, od kterého vede několik stovek metrů dlouhá zrádná písečná kosa pás centimetrů pod hladinou.Alandy jsou souostroví patřící k Finsku, kde ale žije převážně švédské obyvatelstvo. Při vyplouvání ocení, když k Finské vlajce přidáte i Alandskou. Zdejší hlavní město Marienhaven bylo v 19. století sídlem několika známých rejdařských firem. V přístavu kotví Pomern, obrovský čtyřstěžňový bark určený pro dopravu obilí z Austrálie do Evropy. Loď, přeměněná v muzeum, je v podobě, jak připlula ze své poslední plavby do Austrálie v roce 1939. Loď nemá motor. Z filmu, který se promítá v podpalubí, mi utkvěla v paměti věta jednoho člena posádky Pomernu: „Remorkér nás vytáhl 5 mil z přístavu – a dál to už bylo jen na nás“. Tak tomu říkám pořádný jachting :-)

No, já vás nebudu tahat až do Austrálie, abyste poznali, že Finsko a Alandy jsou nádherná jachtařská oblast, kterou stojí za to navštívit.

A nakonec malý test:

- nesnáším teplotu vody pod 20 stupňů

- jsem nervózní, když před sebou vidím více než 3 mělčiny

- jezdím zásadně jen na GPS s plotrem, protože to pokládám za nejbezpečnější navigaci

- požaduji, aby kardinální tyče měly vrcholové znaky

- noc trávím zásadně v marinách se sprchou a dostatečným množstvím restaurací

- miluji pohled na pobřeží zastavěné penziony a hotely

Dalo by se toho napsat ještě spoustu, ale pokud jste si na výše položené otázky odpověděli alespoň dvakrát ano, radši do Finska nejezděte, budete zklamaní. Pokud jste odpovídali spíše ne, podívejte se například na naší sportovní plavbu z Finska na Alandy a vyzkoušejte Balt s námi!

Autor: Pavel Janeček

Sledujte nás