Combined ShapeSlice 1Slice 1Fill 9icon-phone

Bóra

Bóra je „specialitou“ východního pobřeží Jadranu a představuje v této oblasti nebezpečný vítr. Většinou
při vysokém tlaku a za nejjasnější oblohy, tedy doslova z modrého nebe, začnou padat poryvy bouřlivého
větru od severovýchodu na hladinu a zvedají závoje vodní pěny přes moře a ostrovy. Chorvatská pobřežní hlídka pak má pohotovost prvního stupně, protože tento vítr vede k většině havarijních zásahů.

Výskyt bóry je způsoben hlavně Dinárskými horami, táhnoucími se rovnoběžně s východním pobřežím Jadranu. Tyto hory nejsou zcela přerušeny žádným hlubokým příčným údolím, kudy by mohl studený vzduch mezi horami proudit k moři. Dalším předpokladem pro vznik bóry je rozdíl tlaku vzduchu mezi vnitrozemím a Jadranem. Čím je rozdíl tlaků větší, tím pravděpodobnější a nebezpečnější bóra bude.

Proudí-li při relativně vysokém tlaku poměrně chladný vzduch z pevniny k zadní straně Dinárských hor, začne se za těmito horami vzduch hromadit, protože hory nemůže nikudy obejít, až se převalí přes horská sedla a začne padat z hor se stále narůstající rychlostí dolů na Jadran. Bóra – padající poryvový vítr začal foukat. V oblasti horských sedel jsou na Jadranu rychlosti větru největší. Někdy sviští bóra jen tam, zatím co se několik
kilometrů na sever a na jih od těchto větrných dýz vzduch ani nehne. S přibývající vzdáleností od pobřeží ztrácí bóra sílu. Ale pozor! Kdo si myslí, že je za bóry na závětrné straně ostrovů v závětří, ten se
mýlí. Od ostrova Cres, přes Kornaty až k ostrovu Mljet platí, že na západní straně všech Jadranských ostrovů mohou za bóry padat silné poryvy větru. Čím vyšší je ostrov, tím méně působí pro bóru jako překážka. Naopak, dává tomuto poryvovému větru novou sílu. Přesto jsou závětrné strany ostrovů při bóře pro jachty výhodnější, protože je zde méně rozbouřené moře. Ale jachtaři, plující pod plachtami, musí dát pozor, aby jim je poryv větru neroztrhal.

Výskyt a četnost bóry Výskyt a četnost bóry

Od května do října vane bóra, na rozdíl od zimy, nepříliš často a většinou silou 6 až 8 Beauforta. Jen ve Velebitském kanálu, u mysu Ploča, u Splitu, v oblasti zátoky Vrulja (severně od Makarské) a u Žuljany (poloostrov Pelješac) mohou poryvy bóry dosahovat i v létě síly 9 až 10 Bf. Letní bóra trvá zpravidla 1 – 3 dny, někdy také jen několik hodin. V červenci a srpnu je dokonce velká pravděpodobnost několikatýdenního období bez bóry.

Slabá bóra v létě působí také pozitivně, protože přináší čerstvý vzduch, příjemné teploty, dobrou viditelnost a tím ideální podmínky pro výstupy na vrcholky ostrovů. Někdy je odtamtud vidět až k italskému pobřeží. V zimě může bóra na severním a středním Jadranu trvat, s krátkými přestávkami, i mnoho týdnů. Velebitský kanál patří od listopadu do dubna k nejnebezpečnějším oblastem na světě: poryvy větru, často o síle orkánu, padají velkou rychlostí z krasových hor na Jadran, zvedají ve vírech vodu z mořské hladiny až do výšky 100 m a ženou ji přes jednotlivé ostrovy. Holé východní pobřeží Rabu a Pagu je potom živým obrazem této přírodní síly. Stejně jako jugo, i bóra se vyskytuje ve dvou variantách.

Povětrnostní situace při bóře Povětrnostní situace při bóře

Anticyklonální bóra, jejímž průvodním znakem je hezké počasí, se vyskytuje daleko častěji, než cyklonální varianta, která je zpravidla doprovázena hustými mraky a silnými srážkami. Vzniká hlavně bezprostředně po jugu, a to především na severním a středním Jadranu. Předzvěstí často bývá „blýskání na časy“ na východě nebo na severu.

Nejspolehlivější předpověď bóry poskytuje chorvatská námořní předpověď počasí. Ale ne na sto procent, protože prostorově omezená, krátce trvající bóra může pozornosti meteorologů uniknout.

Nejen za bóry, ale také při dalších větrech (maestrál, jugo), se mohou v závětří vysokého pobřeží vyskytovat padající poryvové větry. Dokonce za bezvětří mohou v noci, převážně po půlnoci, na západní straně vysokých hornatých břehů a ostrovů vznikat termicky podmíněné padající poryvové větry.

Sledujte nás