Combined ShapeSlice 1Slice 1icon-phone

Počasí Chorvatsko

Hodně členité Středozemní moře je obklopeno pevninou a proto se zde mění počasí rychleji a nevypočitatelněji, než na otevřeném oceánu. Týká se to především Jadranského moře, kde je kontinentální vliv obzvláště silný. V létě sice na Jadranu panuje týdny trvale krásné počasí, ale s občasnými přeháňkami, bouřkami a bouřlivými větry musí sportovní jachtaři vždy počítat. Pravidelný poslech námořních zpráv s předpovědí počasí, sledování internetových předpovědí a znalost meteorologie by měl znát a využívat každý jachtař.

Počasí Pula

Počasí Pula

Aktuální počasí a předpovědi pro oblast Puly.

Počasí Zadar

Počasí Zadar

Aktuální počasí a předpovědi pro oblast Zadaru.

Počasí Šibenik

Počasí Šibenik

Aktuální počasí a předpovědi pro oblast Šibeniku.

Počasí Split

Počasí Split

Aktuální počasí a předpovědi pro oblast Splitu.

Počasí Dubrovnik

Počasí Dubrovnik

Aktuální počasí a předpovědi pro oblast Dubrovniku.

Předpověď počasí

Hlavní jachtařská sezóna začíná v polovině dubnu a končí na konci října. Během léta je na Jadranu počasí poměrně stabilní a průměrná denní teplota vzduchu se pohybuje kolem 27°C. Teplota vzduchu na ostrovech a v jejich okolí bývá nižší než v okolí pevniny a tak zde bývají vedra o něco méně intenzivnější. Na mapě Chorvatska si můžete prohlédnout aktuální předpověď počasí na dnešní a zítřejší den.

Dnes

Počasí Chorvatsko - dnes

Zítra

Počasí Chorvatsko - zítra

 

Teploty

V červenci a srpnu dosahují v pobřežní oblasti Jadranu teploty až 38°C, což mnozí špatně snášejí. Nejlepší měsíce, kdy se návštěvníci cítí nejlépe, jsou červen a září, na dalmatském pobřeží také květen a říjen. Na ostrovech jsou v létě teploty poněkud nižší a na jaře a na podzim zase o něco vyšší, než na pevninském pobřeží.

Průměrné nejvyšší teploty vzduchu (V) a moře (M) ve stupních Celsia
Oblast květen červen červenec srpen září říjen
  V M V M V M V M V M V M
Istrie 21 15 25 20 28 23 27 23 24 21 18 17
Kvarnerský záliv 21 16 25 20 28 24 28 23 24 21 18 17
Severní Dalmácie 22 18 27 21 29 24 29 24 25 22 20 20
Střední a jižní Dalmácie 23 19 29 24 29 24 29 24 26 23 22 21

Vítr

Jadran se považuje spíše za oblast se slabými větry. Během letní sezóny v noci a dopoledne vane slabá bríza nebo panuje bezvětří. Během dne v sezóně převládá severozápadní vítr.

Statistika uvádí pro červenec níže uvedené údaje o síle a četnosti větru:

bezvětří 10% 1–3 Bf 65% 4–5 Bf 21% 6–7 Bf 3%  8–9 Bf 0,3%

Tato čísla se vztahují hlavně na otevřené moře a měla by se brát s rezervou, protože v blízkosti pobřeží jsou rozdíly podle denní doby veliké. Tak je např. v Dubrovníku v červenci dopoledne po 60% času a odpoledne po 20% času bezvětří. Podél východního pobřeží Jadranu panují v letní sezóně při stabilní povětrnostní situaci nejčastěji následující podmínky: v noci a brzy dopoledne je bezvětří, nebo vane slabá bríza. Přes den pak, zejména v oblasti vnějších ostrovů, vanou pro jachtaře příznivé větry, a to zejména od severozápadu (viz níže, maestrál). Méně příznivé jsou pro jachtaře podmínky podél východního pobřeží Istrie, podél pevninského pobřeží mezi Rijekou a Novigradskim morem, a také v blízkosti pevniny mezi Splitem a Ulcinjí. Podél těchto pobřeží převládá dlouho trvající bezvětří.

K předpovědi větru nám slouží tzv. větrné mapy, které ukazují směr a intenzitu větru. Čím dál častěji se místo naznačením směru a intenzity větru v obrázku můžete setkat s modely, které ukazují směr a intenzitu větru pomocí animace - viz větrná mapa windytv pod textem.

Dnes

Větrná mapa Chorvatsko - dnes

Typické větry pro Chorvatsko

Mezi typické větry v Chorvatsku řadíme 3 základní typy - Maestrál, který považujeme za vítr dobrého počasí, Jugo, které je považováno spíše za vítr špatného počasí a Bóra, která je považována díky své síle a prudkosti až za nebezpečnou. Pojďme si tyto větry hlouběji představit.

Maestrál (denní bríza) - Vítr dobrého počasí

Od začátku června do poloviny září převládá na Jadranu jihozápadní až severozápadní vítr nazývaný maestrál. Tento vítr je způsobený denní termikou, tzn. nestejnoměrným ohřevem pevniny a moře.

Obvykle začíná foukat okolo desáté hodiny a odpoledne dosahuje síly 3 až 5 Bf. Při západu slunce opět ustává. Maestrál je považován za vítr dobrého počasí, protože udržuje bezmračnou, modrou oblohu a na moři příjemnou teplotu. Netrvá-li i následující den, může to ohlašovat zhoršení počasí. V posledních létech se maestrál vyskytuje poněkud méně nežli dřiv. Ale zejména v oblasti vnějších ostrovů se stále objevuje.

Více o Maestrálu

Jugo (široko) - Vítr špatného počasí

Jugo vane z jižních směrů a to převážně z jihovýchodu, a neliší se od maestrálu jen směrem větru. Též počasí, které přináší na Jadran je jiné, protože je provázeno dusnem, zataženou oblohou a často také přeháňkami. Někdy, zvláště v zimní polovině roku, dosahuje jugo síly vichřice. Mezi polovinou června a polovinou září se jugo vyskytuje jen vzácně. V létě trvá 2 – 3 dny a nedosahuje při tom téměř nikdy přes 7 Bf.

Od října do května ale vane tento vítr podstatně častěji, déle a s větší silou až do 9 Bf. Protože jugo vane dlouhou vzdálenost přes moře, zvedne velké vlny, jejichž výška může dosáhnout 3 – 4m, zvláště na severním Jadranu. Před severoitalským pobřežím pak vznikají nebezpečná místa, kde vlnění dosahuje až ke dnu. Jugu ale předcházejí zřetelné předzvěsti, takže je možné se na něj včas připravit.

Více o Jugu

Bóra - Bóra o síle vichřice

Bóra je „specialitou“ východního pobřeží Jadranu a představuje v této oblasti nebezpečný vítr. Většinou při vysokém tlaku a za nejjasnější oblohy, tedy doslova z modrého nebe, začnou padat poryvy bouřlivého větru od severovýchodu na hladinu a zvedají závoje vodní pěny přes moře a ostrovy. Výskyt bóry je způsoben hlavně Dinárskými horami, táhnoucími se rovnoběžně s východním pobřežím Jadranu. Tyto hory nejsou zcela přerušeny žádným hlubokým příčným údolím, kudy by mohl studený vzduch mezi horami proudit k moři. Dalším předpokladem pro vznik bóry je rozdíl tlaku vzduchu mezi vnitrozemím a Jadranem. Čím je rozdíl tlaků větší, tím pravděpodobnější a nebezpečnější bóra bude.

Více o Bóře

Synoptické mapy

Synoptiky, neboli meteorologické mapy zobrazují pole hodnot meteorologických prvků a výskytu meteorologických jevů. Jachtařům slouží tyto mapy k souhrnnému zobrazení dat a informací o stavu počasí, jeho předpokládaném vývoji nebo vyhodnocení minulosti. Na synoptických mapách naleznete meteorologické jevy jako jsou tlakové výše, tlakové níže a dále atmosferické fronty. Pokud se naučíte správně číst v synoptických mapách, lze dle nich odvozovat směr a intenzitu větru, typ a výšku oblačnosti, pravděpodobný výskyt dešťových přeháněk, teplotu vzduchu a počasí, které vás pravděpodobně čeká. Pokud se chcete naučit správně číst ze synoptických map, neváhejte se přihlásit na naše přednášky o meteorologii.

Dnes

Přízemní synoptická situace - ČHMÚ - dnes

Zítra

Přízemní synoptická situace - ČHMÚ - zítra

Pozítří

Přízemní synoptická situace - ČHMÚ - pozítří

Dnes

Přízemní synoptická situace - Met Office - dnes

Zítra

Přízemní synoptická situace - Met Office - zítra

Pozítří

Přízemní synoptická situace - Met Office - pozítří

Příjem předpovědi počasí

Příjem pomocí VHF

Kdo má na palubě VHF přijímač, může přijímat velmi dobré námořní předpovědi počasí pro Jadran v chorvatštině a angličtině z pobřežních vysílačů po celý rok:
Rádio Rijeka: kanál VHF 04, 20, 24 a 81
Rádio Split: kanál VHF 07,21,23,28 a 81
Rádio Dubrovník: kanál VHF 04, 07, 28 a 85
Chorvatská předpověď počasí se pokaždé vysílá v 07.45, 14.45 a 21.45 hodin (středoevropský letní čas)
Rádio Bar (Černá hora): kanál VHF 24: 10.50, 16.20 a 22.50 hodin

Dosah pobřežních vysílačů pro předpověď počasí - příjem VHS Dosah pobřežních vysílačů pro předpověď počasí - příjem VHS

Předpověď z pásku

Před několika lety spuštěné 24-hodinové hlášení o počasí na moři z pásku na kanálech VHF je většinou rušené a má špatný příjem.

Mobilní telefon

Hlášení o počasí na moři v angličtině pro Jadran lze kdykoliv stáhnout na telefon přes WAP http://meto.hr/mobil/-jadran_e.wml. Je poměrně krátké a nestojí moc peněz.

Internet

Kdo má na palubě přístup k internetu – s chorvatským webstickem nejsou náklady moc vysoké – má mnoho možností, jak se informovat o počasí. Nejlepší jsou předpovědi Chorvatské meteorologické služby na stránkách www.prognoza.hr/prognoze.php?id=jadran_h. Také prognozové mapy Aladin na tři dny si lze stáhnout na této stránce.

Navtex

Chorvatsko má u Splitu moderní navtexový vysílač, který vždy v 00:40, 04:40, 08:40, 12:40, 16:40  a 20:40 hod. vysílá vedle nautických varovných zpráv také aktuální zprávy o počasí. Vysílač má označení „Q“, dosah nejméně 85 Nm. Na západním pobřeží Istrie je velmi špatný příjem, někdy úplně nemožný. Alternativně zde lze použít Navtexový vysílač Terst s označením „U“.

České zprávy

Každý den od 21.6. do 7.9. od 18:05 do 18:20 hod. vysílá rádio Split na VKV – 88,4FM, 100,2FM, 101FM, 102FM a 104,5FM ve spolupráci s c.k. Vítkovice Tour a ČR 1 Radiožurnálem rozhlasový servis pro české turisty v Dalmácii. Zprávy lze naladit na pobřeží Dalmácie od Zadaru a Biogradu na moru, přes Šibenik, Primošten, Split, Omiš, Makarskou riviéru po Orebič na poloostrově Pelješac a na ostrovech Hvar, Brač, Korčula, Šolta či Vis.

Srážky

V červenci a srpnu prší na Jadranu jen vzácně a krátce. Ale v květnu, červnu a září se mohou častěji vyskytnout prudké přeháňky, zvláště na velebitském pobřeží a na ostrovech Krk, Rab a Pag, ležících před ním. Přibližně od poloviny října je počasí v celém prostoru Jadranu převážně proměnlivé. Jen na vnějších ostrovech a v jižní Dalmácii se i v této době vyskytují delší období hezkého počasí.

Bouřky

V četnosti výskytu bouřek je Jadran v Evropě na předním místě. Hromy a blesky se zde objevují především v červenci, srpnu a září, a sice na severním Jadranu až 9 dní v měsíci, a v oblasti Dalmácie 4 dny. Bouřky provází obvykle bouřlivý, poryvový vítr. Proto je nutné být při příchodu bouřky obzvláště opatrný. Vítr se začne zvedat, když se tmavá stěna mraků bouřkové fronty dostane nad loď a dosahuje síly 6 až 8 Bf, ve spojení s garbinem dokonce síly až 11 Bf. Tyto bouřky přicházejí většinou od západu a málokdy trvají déle než jednu hodinu. Někdy ale bouřka může střídat bouřku.

Předpokladem pro vznik bouřky je labilní rozvrstvení vzduchu, které vzniká silným poklesem teploty ve výškách přes 3000 m, na Jadranu většinou v souvislosti s ohřevem vzduchu u země. Meteorologové sice bouřkovou situaci včas rozeznají, ale kde přesně lokálně omezené a krátké bouřky své kousky předvedou, neumí spolehlivě předpovědět nikdo. Proto jsou varování před bouřkou často formulována poměrně vágně, např. „ atmosférické poruchy nad Jadranem“. V příznivém případě je to „večer sklon k bouřkám na severním Jadranu“. Naše vlastní předpověď je pak důležitá, není ale vždy jednoduchá.

Ve dne se dá při jasném počasí a při malé oblačnosti klasická předzvěst bouřky, vysoký kupovitý mrak podobný květáku, poznat snadno. Když se tento mrak začíná ve své horní části rozšiřovat, tzv. nalévat vodou a nabývá tvaru kovadliny, nebezpečí bouřky enormně narůstá. V noci, při silném oparu nebo při velké oblačnosti, upozorní včas na blížící se bouřku jen blesk a hřmění. Na vodě je hřmění slyšet už ze vzdálenosti 15 km a blesk je v noci, stejně jako blýskání na časy, vidět až na 80 km. Mrak, formující se v bezprostřední blízkosti, však za tmy nebo při špatné viditelnosti zůstává většinou lidskému zraku ukryt. V takovém případě může loď přepadnout poryvový vítr ještě před prvním zahřměním.

Kdo má na palubě barometr, nebo ještě lépe barograf, může poznat blížící se bouřku často podle pohybu tlaku vzduchu. Na Jadranu se většinou před bouřkou a během ní projevuje jeden z obou níže zobrazených průběhů tlaku:
Průběh tlaku při bouřce Průběh tlaku při bouřce
Také je dobré vědět, že na Jadranu se nejnebezpečnější poryvové větry vyskytují v pravé oblasti (viděno ve směru postupu) bouřkové fronty. Bouřce přicházející ze západu je možné se vyhnout směrem na sever. Nebezpečí úderu blesku je na moři velmi malé. Pokud se ale loď dostane do bouřky, je dobré, pro všechny případy, odpojit koaxiály od přístrojů, jejichž antény jsou umístěny na vrcholu stěžně.

Garbin

Garbin je bouřlivý vítr foukající od jihozápadu až západu. Vzniká v létě, trvá jednu až dvě hodiny a dosahuje téměř vždy síly 8 Bf, někdy dokonce 11 Bf a víc.Tato krátce trvající vichřice přicházející téměř vždy současně s bouřkou, vzniká zpravidla tehdy, když nad jižním středomořím leží tlaková výše a přes střední Evropu nebo severní Itálii postupuje na východ rozsáhlá tlaková níže. Když studená fronta této tlakové níže dosáhne teplého Jadranu, vznik Garbinu je nevyhnutelný. Garbin předcházejí zřetelná varování, ale jen těsně před jeho příchodem:

  • barometrický tlak prudce klesá, vane slabý až mírný, převážně východní vítr

  • z oparu nad západním obzorem se rychle vynořuje dole zřetelně ohraničená tmavá hradba mraků

Když tato hradba mraků, postupující rychlostí 8 – 20 uzlů, dorazí nad loď, tak začne psí počasí s bouřlivými větrnými poryvy a prudkým deštěm. Při svém postupu přes Jadran zvedá Garbin velké vlny a často způsobuje značné škody. S pravděpodobností vzniku Garbinu se musí počítat v červnu, červenci a srpnu, ale také na jaře a na podzim, obzvláště na severním a středním Jadranu.

Vodní smrště

Vodní smrště jsou maloplošné, krátkodobé a nebezpečné vzdušné víry nad mořem. Vznikají v bouřkových mracích a vypadají jako sloní chobot nebo hadice táhnoucí se z mraku až k vodní hladině. První známkou vodní smrště je většinou válcovité nebo trychtýřovité vydutí na spodní straně mraku, které se pomalu protahuje směrem dolů. Ještě než dosáhne hadice z mraku na hladinu, vytrhne předbíhající vzdušný vír z moře rozprášenou pěnu.

Mini-tornáda Mini-tornáda

Na Středozemním moři dosahuje průměr víru na hladině až 100 m. Rotující masy vzduchu mohou dosahovat uvnitř a na kraji víru rychlosti přes 200 km/h. Na vnějším okraji smrště proudí vzduch směrem nahoru, může zvedat vodní pěnu až do výše 100 m. K ohrožení života dochází uvnitř a na okraji víru. Už v malé vzdálenosti od vodní smrště je většinou bezvětří nebo jen slabý vítr.

Vodní smrště vznikají na Středozemním moři zpravidla bezprostředně po přechodu studené fronty, tedy tam, kde se poměrně suchý studený vzduch střetává s vlhkým teplým vzduchem a kde v důsledku toho dochází v atmosféře k labilnímu rozvrstvení vzduchu. Tento proces se projevuje rychlým vznikem bouřkových mraků. Jestli se z toho vyvine vodní smršť, záleží ale ještě na dalších, z části neznámých okolnostech. Důležitým faktorem je v každém případě teplotní rozdíl mezi vodou a studeným vzduchem. Čím větší je tento rozdíl, tím větší je pravděpodobnost vzniku vodní smrště. Povětrnostní situace se podobá situaci, popsané v odstavci „Garbin“.

Na Jadranu jsou vodní smrště velmi vzácným jevem. Vyskytují se hlavně od půlky července do konce října. Těžiště oblasti jejich výskytu se nachází u vnějších Kvarnerských ostrovů a u západního pobřeží Istrie. Více na jih se vykytují málokdy. Trvají od 30 vteřin do 15 minut. Včas zpozorované vodní smršti se dá vyhnout odplutím kolmo od směru jejího tahu. Při tom je třeba si všímat, že:

  • vodní smrště postupují s mraky, rychlost jejich pohybu je 8 –20 uzlů

  • jejich dráha – často od jihu k severu – závisí na směru větru ve výšce, který se může od směru větru
    při povrchu země či moře lišit

  • v blízkosti pobřeží se vodní smrště v závěrečné fázi často odchylují směrem k pevnině

Příliv a proudy

Příliv a odliv je na Jadranu pouze slabý a nevýrazný. Není to tedy nijak důležité téma. Ale na kotvišti, kde máme pod kýlem jen několik centimetrů vody, má i malý odliv velký význam. Rozdíl mezi nízkou a vysokou vodou se na Jadranu zvětšuje od jihu k severu.V Dubrovníku je až 35 cm a v Koperu až jeden metr. Přílivy na Jadranu se mění podle postavení měsíce mezi polodenní a jednodenní.

Polodenní přílivy

Za úplňku a novoluní je perioda přílivu polodenní. To znamená, že mezi nízkou vodou a nízkou vodou je asi 12 hodin. Jinak řečeno – odliv a příliv se střídá každých 6 hodin. Při této konstelaci (slunce, měsíc a země jsou na jedné úrovni) je příliv největší, protože přitažlivé síly slunce a měsíce působí společně.

Jednodenní přílivy

Asi o 7 dní později při půlměsíci, když slunce a měsíc, viděno ze Země, k sobě stojí v úhlu 90°, jsou síly, způsobující příliv a odliv nejmenší. Potom je na Jadranu jednodenní příliv, přinejmenším na pobřeží s přilehlými ostrovy. Během ostatních měsíčních fází převládají smíšené přílivy.

Výška hladiny vody není ale ovlivňována pouze postavením slunce a měsíce. Důležitou roli hraje i vítr. Jižní vítr jugo způsobuje především na severním Jadranu zvednutí vodní hladiny. Naproti tomu velmi silná a dlouhotrvající bóra v některých přístavech východního Jadranu snižuje hladinu vody. V městském přístavu Rab klesne hladina při bóře a současné nízké vodě až o jeden metr. V severní části přístavu sedí vyvázané jachty někdy na dně. 

Dokonce i tlak vzduchu způsobuje pohyb hladiny. Při vysokém tlaku hladina klesá, při nízkém stoupá. Pro Jadran platí pravidlo: jeden hektopaskal (hPa) změní stav hladiny o jeden centimetr.

Proudy

Hladinové proudy na Jadranu v létě Hladinové proudy na Jadranu v létě

Zeptejte se, co Vás zajímá nebo nám pošlete nezávaznou poptávku na loď

Mějte vždy aktuální informace!

Registrujte se do našeho newsletteru a my Vás budeme informovat o aktuálních nabídkách, novinkách a akcích.